3D tisk a s tím spojené vlastnosti
Co je 3D tisk?
Polopaticky jde o postupné nanášení taveného materiálu vrstvu po vrstvě odspoda nahoru. Představte si to jako když se staví cihlový dům. Jdete od základu vrstvu po vrstvě a taky není možné dát cihlu zničehonic do vzduchu, aniž by pod sebou neměla nejprve nějakou oporu, či podpěru. A 3D tisk je víceméně to samé.
Jak vypadá něco vytištěného v detailu?
Přesnost tisku určuje především výška vrstvy, kterou to najednou pokládá. U výrobků jako jsou tyto inserty je přesnost to poslední, co je potřeba řešit a krabičky se tedy tlačí po co nejtlustších vrstvách. My například tiskneme tryskou o průměru 0,4mm a vrstvou s výškou 0,3mm. Na obrázku níže vidíte detail vrstev v porovnání s kartou z Katanu.
Jak je 3D tisk spolehlivý?
tl;dr: 3D tisk je spolehlivý hodně, ale může v sobě mít chyby. A tyto chyby lze rozdělit na málo závažné a hodně závažné.
Během tisku se může pokazit opravdu hodně věcí. Vše začíná kvalitou samotného materiálu, ze kterého tisknete. Levné značky vykazují vysokou nepřesnost a tedy i možné problémy se stabilní dodávkou materiálu do rozžhavené trysky.
Další faktor je kvalita samotné tiskárny. Zde se jako správní vlastenci spoléháme čistě na českou/světovou jedničku, Průšu. Ačkoliv jsou jeho tiskárny také poruchové, díky jejich podpoře se dá prakticky každý problém vyřešit v rámci hodin až dní.
Téma, které moc lidí neřeší, je kvalita trysky samotné. Opotřebovaná tryska bude způsobovat tahání takových provázků, které nejsou na pohled moc hezké. Klasická mosazná tryska tiskne hezky, ale jen chvíli, protože se rychle unaví. My využíváme trysku z kalené oceli, které má pro tisk PETG zajímavé vlastnosti a nepouští do ni tolik tepla.
Podložka, na kterou se tiskne první vrstva je alchymie a jsem velmi rád, že v tomto ohledu využíváme právě Průšu, protože jeho podložky jsou bezkonkurenční. Tím, že tiskneme z PETG, můžeme s klidným srdcem využívat zrnitý povrch, který insertům nejen že dává hezký vzhled, ale také pomáhá výrobek během tisku lépe držet a po tisku snáze sundat (tepelná roztažnost, větší kontaktní plocha, a tak).
Zpět k materiálu. Drtivá většina lidí tiskne z tzv PLA. Jde o plast na bázi bramborového škrobu a je super v tom, že má urychlený rozklad. Co už tak super není je, že to PLA má urychlený rozklad a doslova za dva roky je takový výrobek na vyhození, protože zkřehne a při sebemenším tlaku se začne lámat na střepy. Moc tomu neprospívá ani všudypřítomné UV záření. PLA je navíc prakticky nerecyklovatelné, neboť jej je možné recyklovat v pouze velmi sofistikovaných zpracovatelnách. Také platí, že tisk z PLA je hodně nespolehlivý, protože v něm během tisku vzniká hodně vnitřního pnutí a takový výrobek má tendence se z té podložky zvedat (což víceméně znehodnotí celý tisk).
Proto mi tiskneme právě z PETG, který je sám o sobě hodně pružný a pevný, UV záření mu nevadí a rozhodně se vám za pár let nerozpadne pod rukama.
Nicméně se s tím pojí fakt, že tisk z PETG je těžší a na první pohled ne tak čistý. PETG má mnohem větší tendence "chlupatit" a "nitkovat." Nitky a chlupy se ale dají plamenem opálit.
PLA vlevo vs. PETG vpravo
Stringování na členitých modelech
Větší průšvih je kavitace na trysce a tvorba kapek. Kapky se postupně zvětšují až se na trysce neudrží a upadnou samozřejmě do tištěného výrobku. No a obvykle se to na nich projeví. Pak je jen otázka, jestli je taková kapka přímo ve struktuře, nebo se vylije vedle a dá se pak jednoduše odlomit. Takto odlomené kapky zanechají na výrobku malou stopu a jde tedy o malou chybu. Ty, co se zapečou do struktury jsou problém větší a obvykle je tím výrobek znehodnocený, který by se vám do rukou dostat již neměl. Další obvyklá chyba vzniká při napojování vrstev, kdy tiskárna přejíždí na jiné místo, tok materiálu v tu chvíli není stoprocentně správný a může se tam vytvořit malá dirka, či otřep. Dirka je z normálního pohledu sotva viditelná a otřep lze opálit plamenem.
Chyby při navazování vrstev a zapečené spáleniny
Velká chyba, která skončí v recyklaci
Co se děje s výrobky s malými chybami?
Protože jde obvykle o nějakou formu přípeku, nebo bublinky uprostřed stěny, takovýto výrobek neposuzujeme jako závadný. Do rukou se vám nedostanou ty do očí bijící problémy a takové jdou do recyklace.
